Sezóna alergií v České republice: Kdy a proč jsou alergie nejsilnější?

Úvod do problematiky alergií

Alergie nás provází na každém kroku a určitě se najdou chvíle, kdy se zdají být neúnosné. Bydlím v Brně, městě obklopeném přírodou, a každoročně pozoruji stejný scénář. Přicházejí jarní měsíce a s nimi i první alergení pyly. Chvilku na to, jakoby se příroda rozhodla všechny alergiky doslova vyprovokovat. Ale vždyť jaro je pouze začátek, že? Alergické sezóny se totiž táhnou až do pozdního podzimu, kdy už se držíme za poslední slámy v podobě prvních mrazů a naděje na klid od kýchání a slzení očí.

Nedá mi to, a musím se podívat do detailů, kdy přesně tyto nepříjemné reakce dosahují svého vrcholu a proč je to tak. Pojďme společně prozkoumat sezóny alergií v naší krásné zemi od prvních známek jara až po zlatý podzim, období kdy se alergici cítí jako ve válečném střetu s přírodou.

Stromové alergeny: Kdy nás trápí nejvíce?

Jaro je charakteristické bujením přírody, a to je období, kdy se stromy rozhodnou oplodnit celý svět svým pylem. Od března se začínají projevovat první příznaky alergií na pyl stromů, které postupně vrcholí v dubnu a květnu. Na vině jsou především břízy, olše, dub, jasan nebo lípa. Tyto stromy jsou schopny vyprodukovat obrovské množství pylu, který se snadno šíří větrem a může způsobovat nepříjemné reakce i na velmi velké vzdálenosti od původního zdroje.

Vliv na to, kdy a jak intenzivně pyl stromů ovlivní naše zdraví, má mnoho faktorů. Změny počasí, teplota, větrné podmínky, ale i míra znečištění vzduchu hrají velkou roli. Zvláště větrné počasí dokáže pyl roznášet na mnohem větší vzdálenosti, zatímco déšť může pomoci vyčistit vzduch, ale zároveň může způsobit, že pyl 'zapadne' níže k zemi, což zase zvyšuje koncentraci alergenů v oblasti kde se pohybujeme.

Travní pyly a letní měsíce

Když se stromy rozhodnou odpočívat po svém reprodukčním maratonu, na scénu přicházejí trávy. Obvykle od května do července, když teploty stoupají a příroda je v plném rozkvětu, začínáme pociťovat vliv travních pylení. Na území České republiky jsou nejhojnějšími alergeny trav právě timotejka, smetanka, či různé druhy lipnic. Travní pyly jsou zrádné tím, že jsou nepatrné a lehké, a tudíž mohou být roznášeny větrem na velmi dlouhé vzdálenosti. Co je ještě horší, lidé často podceňují intenzitu travních alergií, protože jsou na první pohled méně viditelné než pyl stromů.

Není to však pouze o polích a loukách. Městské prostředí je pro travní pyly jako dělané, řada parků a zelených ploch poskytuje ideální podmínky pro množení a šíření pylení. A navíc, kdo by si v létě nechtěl užít nějaký ten piknik na trávě? Je to jakési alergické paradox, kdy v období, které by mělo být synonymem odpočinku a uvolnění, pro některé přináší doslovně 'opak nepohody'.

Plísně a spory jako skrytí vetřelci

Neméně důležitou roli v alergické rovnici hrají plísně a jejich spory. Ty mohou být celoročním problémem, ale určité druhy plísní najdou své optimum právě v létě a na počátku podzimu. Důležité je podotknout, že plísně nenajdeme pouze ve vlhkých sklepích nebo koupelnách, ale jsou i venkovním alergenem. Mnoho generických alergenů se uvolňuje do vzduchu, když je vlhko a teplé, tedy ideální podmínky najdeme často po bouřkách nebo dlouhodobějších deštích.

Plísně jsou perfektní ve své nenápadnosti. Schovají se na listech stromů, na hnijící vegetaci, v kompostu, a dokonce i ve vzduchu, který nadechneme. A tak jako pyl, i spory plísní mohou s oblibou cestovat velké vzdálenosti, což z nich dělá neviditelné, ale velmi účinné alergické 'nálože'. Ale nejen to, plísně jsou i zvlášť rezistentní, dokáží přečkat chladnější období a znovu 'zaútočit', jakmile se jim naskytne příležitost.

Podzimní čas a alergie na plodiny

Pokud si myslíme, že s létem odejdou i alergie, velmi se mýlíme. Alergeny rostlinného původu jsou také aktivní během podzimu, především pak pyly plevelů. Ambrozie, která je jedním z nejsilnějších alergenů tohoto typu, své pylení vrcholí od srpna do září. Obecně lze říci, že i pyly plevelů můžeme 'děkovat' teplému a vlhkému počasí, kdy rostliny získávají dostatek energie a živin pro svou poslední 'pylovou show' před zimním odpočinkem.

Specifiky podzimního počasí, jako jsou mlhy, chladnější noční teploty a ranní rosa, mohou dále přispívat k udržování vysokých koncentrací pylení v atmosféře. To je samozřejmě zpráva, která nevěstí nic dobrého pro všechny alergiky, kteří doufali v odpočinek od svých alergií. Podzim je doba, kdy by se měli na větší opatrnost přizpůsobit svým denním rutinám.

Tipy na prevenci a zvládání alergií

No a tady jsme, v bodě, kdy poznáváme, že vlastně celý rok se můžeme potýkat s nějakým druhem alergie. Co s tím? Nejdříve je dobré zjistit, na co přesně jsme alergičtí. To znamená, udělat si alergologické testy a uzpůsobit svůj život tak, abychom se políčku s alergie co nejvíce vyhnuli. Pak je tu hra s prozíravostí - když víme, že nás čeká náročný den, s vyšší koncentrací alergenů, využijme raději toho, že se dá pozorovat pylová předpověď a nevydáme se do přírody.

Máme tu řadu dalších opatření, ať už jde o pravidelné čištění domácnosti, použití speciálních filtrů do oken na pyly, nebo prostě strávení 'rizikových' dní uvnitř s čistým vzduchem. Léčba antihistaminiky nebo imunoterapie může pomoci zmírnit symptomy pro ty, kteří mají alergie silnější. Je však důležité se poradit s lékařem, protože každý organismus je unikátní a co pomůže jednomu, nemusí nutně pomoci druhému. A nakonec, je třeba si připomínat, že prevence je nejlepší lék a my si můžeme náš alergický osud alespoň zčásti ulehčit včasným a prozíravým jednáním.